Dej romanu A hory odpovedely je jako rozvetveny stary dub vyrustajici z prasne pudy afghanske vesnicky Sadbagh. Je to pribeh o tezkem zivote, o tom, ze nekdy clovek musi useknout prst, aby zachranil ruku, ale ze vseho nejvic je to pribeh o lasce. O lasce mezi rodici a detmi, o lasce sourozenecke, o lasce, ktera ma mnohem vice podob a barev, nez nam nabizi romanticka klise. Na zacatku je vypraveni stare snad jako hory samy, o otci, jenz aby zachranil ostatni deti, musel dat milovaneho syna obrimu devovi. Ale nejen v mytech, i v opravdovem zivote nekdy clovek stoji pred nesnesitelne tezkou volbou a jeho rozhodnuti pak ovlivnuje dalsi lidi, dalsi generace, jako ozvena se odrazi a vraci pres vzdalene roky a kontinenty.
Srdcelomny pribeh Abdullaha, Pari a ostatnich postav zalidnujicich jejich zivoty nas zavede z Kabulu do Parize, na recky ostrov i za ocean do Kalifornie. Krucek po krucku, pomalu a bolestne, pres pul zemekoule a nekolik generaci pracne svazuje rozervana pouta.